Výsledky hledání míst

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.

Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.

Barokní zámek vystavěný v průběhu 17. a 18. století na místě původní tvrze ze 2. poloviny 16. století. Upravován v 19. století. V areálu zámku se nachází hospodářský dvůr se správní budovou, altán, park a ohradní zeď se dvěma vjezdy. Památkově chráněno od 3.5.1958.

Rozsáhlý romantický pseudoslohový zámek, jehož nynější podoba vznikla přestavbou zbytků vodní tvrze a staršího barokního zámku. Do dnešní podoby přestavil zámek Karel Wesselý po r. 1897. Následovaly drobné romantické úpravy.

Renesanční tvrz postavena po r. 1581 Zilváry z Pilníkova. Přestavěna jezuity r. 1652, v 18. st. a po požáru r. 1825. Od 30. let 20. stol. v majetku řeholních institucí, v 90. letech 20. stol. restituována, dnes zde Diecézní charita provozuje Domov sv. Josefa pro nemocné s roztroušenou sklerózou.