Výsledky hledání míst

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Areál hospodářského dvora, úřední budovy a zdemolovaného zámku byl postaven roku 1793 hrabětem Filipem Josefem Clam-Gallasem. Zámek byl dále rozšířen roku 1808, po roce 1838 sloužil jen správním potřebám. Po roce 1945 ve správě státního statku, zámek zbořen 1984, ostatní budovy v havarijním stavu.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Původní barokní zámek byl postaven v roce 1650. Roku 1782 byl přeměněn na hostinec a takto sloužil až do r. 1952. Po mnoha přestavbách není budova nijak architektonicky zajímavá a už bývalé panské sídlo nepřipomíná.

Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.

Barokní zámek, dnes škola v přírodě, vznikl z renesanční tvrze, ze které se zachovaly zbytky v Z křídle a zbytky příkopu. V části zámku byl po r. 1715 umístěn pivovar a sladovna. Přestavbami prošel v letech 1918, 1940-1941.

Zbudován v letech 1660–1670 Janem Fridrichem z Trautmannsdorfu. Zámek často v dražbách kvůli rodinným dluhům. Hojné přístavby, na konci 19. století zřízen park. V roce 1945 odňat šlechticům z Jelení a předán do správy československého státu.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

V r. 1847 založen německými rytíři malý empírový zámek. V r. 1859 rytíři darovali zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter. V letech 1860-1862 přistavěn kostel sv. Alfonse. V r. 1896 klášter rozšířen a zřízena střední škola. Později klášter zrušen. Dnes domov důchodců.

Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.

Zámek na místě panského sídla, připomínaného r. 1338 jako majetek pánů z Lipé. Jako zámek zmiňován r. 1534 za pánů z Nabdína. R. 1747 přestavěn na trojkřídlý barokní zámek. V l. 1936–85 zde byl domov důchodců, dnes ústav sociální péče.

Raně barokní zámek z poloviny 17. století, stojící na místě zbořeného středověkého hradu. Sochy a plastiky jsou od Jana Brokoffa, který míval na zámku svou sochařskou dílnu. Okolo zámku anglický park.