Výsledky hledání míst

Židovské ghetto vzniklo v Postoloprtech snad roku 1692 na východním okraji města. Tvořila ho jediná slepá ulice (dnes Mánesova), podél které stálo 11 domků, později synagoga, špitál a škola s rituální lázní (mikve). Po roce 1945 četné demolice.

Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.

Židovské ghetto bylo vybudováno přibl. v 2. pol. 16.-19. stol. Synagoga postavena r. 1591 (r. 1842 klasicistně přestavěna). Od r. 1867 (Prosincová ústava) se ghetto pomalu vylidňovalo. Za 2. sv. války synagoga poškozena, od r. 1949 slouží jako sbor Církve čsl. husitské. R. 2010 rekonstrukce ghetta.

První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.

Unikátně zachovalá židovská čtvrť založená v roce 1680. Tvoří ji 32 obytných domů, obecní neboli rabínský dům a synagoga. Město bylo uzavřeno 2 branami, mělo školu, mikve, vinopalnu a vlastní zdroj vody.

Židovské město vzniklo po roce 1727, stávalo zde asi 100 domů, bylo odděleno dvěma branami. Dnes je zde 79 domů, z toho je 20 památkově chráněno. Místo je volně přístupné a mimo domů zde najdeme i jiné památky, jako kašnu či masné krámy. V blízkosti je také rodný dům Dr. Karla Absolona.

Dochovaný soubor několika domů bývalé židovské čtvrti města Prostějov. V domech Špalíčku se nacházejí výstavní prostory Muzea.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Celoročné přístupný židovský hřbitov, pozůstatek židovského osídlení datujícího se od druhé poloviny 17. století.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Pohřebiště broumovské židovské obce. Hřbitov s asi 40 náhrobky z 18.-20. století, nestarší z r. 1785, nejmladší 1939.

Židovský hřbitov z konce 18. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1798. Obřadní síň je neorománská. V 21. století je hřbitov postupně opravován.