Výsledky hledání míst

Majitelé Uherčic Berchtoldové vybudovali v 70. letech 17. století ve Vratěníně zámek, a to přestavbou téměř zaniklé původní tvrze, která se poprvé připomíná ve Vratěníně v roce 1548 za Lipolta z Krajku. Dnes zámek slouží jako soukromý rekreační objekt.

Rozhledna na nejvyšší hoře Houseckých vrchů na Kokořínsku u Mělníka, vystavěná v nadmořské výšce 508 m n. m. v roce 1999. V roce 2002 vyhlášena nejkrásnější rozhlednou v ČR.

Zbytky nevelkého hrádku ze 13. století patrně s dřevěnou branou. Hrádek pravděpodobně patřil do soustavy strážních hrádků při řece Ostravici a možná zastával i sídelní funkci.

Výrazný pahorek jádra kapkovitého tvaru vystupující z vysoké říční terasy nad řeku Ostravici v poloze Landek u Vratimova. Snad sídlo pánů z Vratimova uváděných v období 14. a počátku 15. století.

Pramen Vratislavické kyselky objevil r. 1862 náhodně Karl Skollaude při hloubení studny pro bělírnu látek. Později zřídil malé lázně. Od r. 1894, kdy voda získala osvědčení o léčivosti, byla stáčena do lahví s přestávkami do r. 2004. Zchátralý provoz od r. 2018 obnovuje nový majitel.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého zámku po r. 1881. V r. 1932 byl zámek koupen nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků, kteří zde zřídili sanatorium. K lázeňským účelům slouží od r. 1993 privatizované sanatorium dodnes.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Zámek s vjezdovou bránou, sýpkou a budovami stájí. Pozdně barokní z 18. století. Jednopatrový na obdélném půdorysu, s bohatě členěnými barokními fasádami a krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Rozhledna se nachází na vrchu Kastel severně od Vrbic na kótě 445. Hlavní konstrukce je dřevěná, doplněná točitým ocelovým schodištěm. Výška rozhledny je 30 m, dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 m a na návštěvníka čeká 118 schodů.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.