Výsledky hledání míst

Povrchový pozůstatek jednoho z mnoha někdejších důlních děl v Lukavici sloužících k těžbě pyritu, pravděpodobně již od konce 16. století. Dnes nepřístupno.

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Zámek vznikl přestavbou tvrze r. 1583. R. 1670 byla opět přestavěna na dvoupatrovou budovu se 4 křídly. Přestavba v letech 1869-77 překryla starší stavební fáze. Dnes jsou zachovány pseudorenesanční a pseudogotické prvky.

Zaniklý, zřejmě lovecký zámeček s ne zcela objasněnými dějinami, jenž se poprvé objevuje na mapě I. josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768. Dnes je areál v katastrálních mapách veden jako zbořeniště.

Bartošovický mlýn při Dolním rybníce na severním okraji obce. V r. 1828 přešel ze šlechtických rukou do majetku rodu Böhmischů. V l. 1884-89 přestavěn. Roku 1928/29 vyhořel a byl přestavěn. Náhon napájen vodou z Odry. Mlýn je kulturní památkou.

Zaniklý zámek v areálu bartovického dvora na nejvyšším místě Bartovic. Zámek spolu s dvorem vznikl v 1. po. 17. stol. za Skrbenských z Hříště. Ptrně v polovině 19. stol. bezestopy zanikl. Jeho přesné místo není dodnes známo.

Škola postavená r.1643. Z ní se dochovala menší přední část. Skalická škola byla do r.1790 jednotřídní, v l.1824–1833 byla dvoutřídní. R.1864 se ve staré škole se přestalo učit.

Impozantní barokní chrám nedaleko centra Frýdku. Od pol. 17. stol. se zde k soše P. Marie konaly poutě. Později nad sochou vztyčena kaple. V l. 1740-59 vystavěn kostel dle projektu B. Wittnera. R. 1777 dokončeny věže. Od r. 2001 basilika minor.

Památné poutní místo Moravy v Hostýnských vrších. Pravěké osídlení sahá až do doby bronzové, kdy zde existovalo rozsáhlé opevněné sídliště. Barokní chrám vybudován v letech 1721 - 1748. Každoroční cíl poutí.

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště podloženého nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, při hraně bývalé říční terasy.

Pahorek tvrze se sklepem v jižní části vsi. Už r. 1318 se udává zeman Petr z Bašněvsi. Písemně je tvrz doložena od r. 1499 v majetku Jana Krupého z Pobluze. Při prodeji Vojtěcha z Pernštejna Zikmundovi ze Smiřic r. 1542, uvádí se tvrz jako pustá.

Bašta Baba byla součástí vnějšího městského opevnění, vybudovaného v 16. století. Opevnění bylo poškozeno za třicetileté války, opravováno po r. 1643 a r. 1741. Bašta sloužila od začátku 18. stol. jako městské vězení a mučírna, v 19. stol. byla přestavěna na obytný dům. Dnes je sídlem CHKOČS.

Bašta Prachárna je od r. 1435 součástí městského opevnění Chrudimi nad pravým břehem ramene řeky Chrudimky. Svůj název dostala, když byla v 18. století upravena na sklad střelného prachu. Po opravě r. 2005 v ní byla umístěna muzejní expozice a v letní sezóně zpřístupněna veřejnosti.

Bývalé železárny a hutě v Bašce. První hamr začíná pracovat r.1723 za Pražmů. V r.1806 za Habsburků postavena první vysoká pec. Po vybudování košicko-bohumínské dráhy klesá jejich význam. R.1909 výroba zaniká. Od r.1923 areál přebudován na cihelnu.