Výsledky hledání míst

Kamenný akvadukt vede tok Počápelského kanálu – Haldy nad Spojilským odpadem. Akvadukt byl vybudován společně s kanálem Halda r. 1496 jako součást pernštejnského pardubického vodního systému, tvořeného mnoha rybníky a uměle vytvořenými kanály. V 80. letech 20. stol. prošel akvadukt rekonstrukcí.

Jeden ze dvou akvaduktů na středověkém kanálu Zlatá stoka se nachází asi 1 km západně od železniční zastávky Majdalena. V tomto místě překonává strouhu zvanou Železná stoka nebo Odlehčovač. Stavba je doplněna uzavíracími a přepouštěcími stavidly. Bez přístupové cesty.

Akvadukt u Hadrovce převádí vody historického kanálu přes železniční trať Domažlice-Furth i.W., resp. Poběžovice. Dřevěná stavba r. 2012 nahradila starý akvadukt z r. 1862 zbořený r. 1984. Je součástí cyklotrasy Praha-Plzeň-Regensburg-München. Jediné křížení vodního toku se železnicí v ČR.

Akvadukt u osady Komárov byl vybudován v rámci regulačních úprav toku říčky Bystřice v letech 1949–1953. Akvadukt převádí tok říčky přes Bašnický potok, jedná se o zajímavou technickou památku.

Zřícenina původně vyhlídkové novogotické věže postavené v roce 1862 knížecím stavitelem Pruvotem. Jméno získala podle křestního jména jednoho z knížat Rohanů.

Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.

Ražená štola z let 1978 - 79 převádí Škramnický a Černický potok do povodí Loupnice pod vrchem, na kterém se nacházejí skromné pozůstatky neznámého hrádku (Hausberg?). Spolu se sousední štolou Jezeří paradoxně přispěla odhalením komplikovaných geologických poměrů k záchraně zámku Jezeří.

Socha z roku 1870 od L. Zimmera stála do 1931 na kašně uprostřed jabloneckého Starého tržiště (Mírové náměstí). Při stavbě radnice přemístěna do dnešní Máchovy ulice, po 1945 poškozena. V 90. letech 20. stol. přemístěna do blízkosti původního stanoviště.

Neobvyklý památník zapomenutého básníka 19. století Jaroslava Herdy byl zřízen na starém nepoužívaném hřbitově při severním okraji městyse Mšec. Tvoří ho alej nových stromků a osmi pískovcových desek s úryvky veršů a opravená márnice s textovou expozicí.

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Kamenná rozhledna (496 m. n. m.) postavena r. 1887 členy Rakouského turist. klubu na místě starého dřevěného pavilonu. Jméno dle cís. rady A. Suchánka. Pošk. za 2. svět. války, oprav. r. 1963 (umístěn televizní vysílač). V l. 2008-2009 nově opravená.

Zámek postavený v 2. pol. 18. stol. Za Alfréda Windischgrätze uváděn jako zpustlý po rozsáhlém požáru. Alfréd ho nechal opravit a přejmenovat spolu s přilehlou obcí na Alfrédov.

Zámek postavil držitel Jaroslavic Petr Braun počátkem 19. století v romantickém švýcarském stylu v lese při silnici vedoucí do Borotic. Původně lovecký zámeček slouží nyní jako chovná stanice bažantů a koroptví.

Funkcionalistická vila postavená v letech 1939–40 pro J. Alsterna významnými architekty, bratry Lubomírem a Čestmírem Šlapetovými. V současnosti je vila prohlášena za kulturní památku a slouží jako stylový pension.

Kovový altán v Zákolanech je součástí revitalizovaného parku. Cílem bylo vnést do návsi novou dominantu. Altán je vysoká kovová stavba podepřená traverzami. Altán v tomto pojetí je rozcestník, nikoli útulna. Pod střechou zavěšeny směrovky k nejbližším místům a památkám. Park otevřen r. 2011.