Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Zaniklý vodní mlýn na spodní vodu, založený na počátku 16. stol. pány z Pernštejna na mlýnské strouze z řeky Chrudimky. Po r. 1560 v držení císaře. Později v soukromých rukou. Po r. 1910 zrušen, místo přeměny v muzeum byl mezi l. 1966-1968 zbořen. Dnes jen část zdi s kamenným nápisem.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

Klasicistní zámek dokončený r. 1845 Tobiášem z Drachenthalu. R. 1945 znárodněn, dnes slouží potřebám obce.

Na místě původní tvrze v 18. stol. postaven jednoduchý barokní zámek. Od 19. stol. využíván k bytovým účelům zaměstnanců statku. R.1940 vyhořel a na jeho základech postavena stavba nová.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Vojenská strážní věž – „špačkárna“, 405 m n. m. Postavena po r. 1951. Je součástí památníku tvořeného částí tzv. železné opony, nepropustné hranice oddělující Československou socialistickou republiku od Rakouska a Německé spolk. republiky.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Původně renesanční tvrz postavená Ezechielem Malovcem, rozšířená po požáru v roce 1607, začátkem 19. století přestavěna na pseudogotický zámek. Dnes sídlo Obecního úřadu.