Výsledky hledání míst

Špitál vznikl koncem 16. stol. V r. 1673 jej dal Ferdinand Julius hrabě ze Salmu obnovit. Znovu upraven v 18. a 19. stol. V 50. letech 20. stol. došlo ke sloučení špitálu s nemocnicí řádových sester a r. 1984 byla špitální budova zbořena. Dodnes zůstala pouze špitální kaple sv. Jáchyma a Anny.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Barokní špitál sv. Norberta s kaplí byl postaven premonstráty v letech 1696-1698. Špitál zanikl spolu s klášterem a převorstvím v době josefínských reforem r. 1784. Později byl objekt v majetku rodu Saint-Genois a Lichtenštejnů. V současnosti budova zvaná „lesovna“ patří Lesům ČR.

Kostel se špitálem zřídilo Staré Město v letech 1502-1504. Vysvěcen jako kostel Nejsvětější Trojice a Obrácení sv. Pavla, plný název se neujal. R. 1646 byl z bezpečnostních důvodů pobořen a r. 1657 obnoven. Zrušen r. 1787, na jeho místě areál Růžodol a později kartounka. Kostel zbořen r. 1861.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Špitál a kostel sv. Ducha ze 14. stol., doložen r. 1407. Zničen husity 1421, obnoven 1450. Barokně přestavěn r.1689 a r.1735.

Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.

Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.

První zmínka o špitále s kostelem je již ze 14. století. V 16. století proběhla přestavba areálu, poté několikrát vyhořel, barokně upravován. V roce 1900 znovu opraven, roku 1967 zbořen zbytek špitálu. Po válce upraven pro pravoslavnou církev.

Vilu nechal v letech 1929-1930 postavit Julius Spitzer. Stavbu podle projektu Gustava Schölera provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela a štukovou výzdobu provedl Simon Novák. Dnes kulturní památkou.

Novorenesanční areál pivovaru byl vybudován v letech 1898–1899 sdružením majitelů a nájemců malých pražských pivovarů. Architektem byl Jan Klecanský, autorem loga Mikoláš Aleš.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.