Výsledky hledání míst

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Z původního osídlení se podařilo zachránit stavení (čp. 217) Františka Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře, na kterém později hospodařil Julius Bohůn. Stavení je chráněno památkovou péčí.

Rozhledna Slovanka je nejstarší železnou rozhlednou u nás. Postavena 14.8.1887 Horským spolkem, jenž ji zakoupil na výstavě ve Vídni. Do 2. svět. války udržovaná, poté pozapomenuta a koncem 20. stol. v dezolátním stavu. Provedena kompletní rekonstrukce a dne 5.7. 2000 znovu otevřena.

Pražská usedlost Slovanka v Prokopském údolí sestává ze dvou budov, stavitelem byl inženýr a profesor František Antonín Herget. Obytná budova pochází z roku 1726, přestavěna byla v roce 1862. Památkově chráněna od roku 1991.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.

Křížovou cestu ve Šluknově založenou v 18. století Antonem Drösselem lemují zastavení v podobě 12 výklenkových kapliček a tři zděné kaple z přelomu 19.–20. století. Vrcholí kaplí Kalvárie a Božího hrobu. Památkově chráněný areál dotvářejí dvě grotty a Getsemanská zahrada.

Centrum ekologických aktivit Sluňákov bylo zal. městem Olomouc r. 2006, navazuje na činnost nadace a občanského sdružení Sluňákov (od r. 1989). Nízkoenergetický dům centra byl postaven v l. 2006-07 (hlavní cena Grand Prix architektů r. 2007- architekti O. Hofmeister, P. Lešek, R. Brychta, A. Halíř).

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu – symbol Králického Sněžníku – byla postavena nedaleko vrcholu hory v r. 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Rozhledna Slunečná byla postavena 8. 5. 2009 podle projektu Ing. Martina Nováka a Ing. Antonína Olšiny. Celková výška rozhledny je 18,6 m a vyhlídková plošina je v 15 m. Konstrukce rozhledny je ze dřeva a oceli.

Na bývalé trafostanici jsou umístěny sluneční hodiny. Některé prameny pochybují o správném umístění těchto hodin. Jedná se hezké zpestření vesnického prostředí.