Výsledky hledání míst

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Raně barokní špitál postaven 1677-1680 hrabaty de Suys. Dlouhá přízemní stavba měla původně dvorní trakt s bránou. R. 1763 jej dala upravit Marie Terezie Savojská, aby mohl pečovat až o 14 osob. Roku 1782 zrušena kaple a ve 20. století zbourány budovy ve dvorním traktu a poškozena brána.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

V r. 1710 vystavěl hr. Alois Harrach budovu pro zestárlé služebníky. V původní podobě až do r. 1878. Portál s nápisem a harrachovským znakem. R.1987 špitál zbourán a ponechán jen portál a kaple sv. Aloise. Nová stavba se neliší od původní historické.

Původně renesanční budova, postavená u městských hradeb nákladem Kathariny Schlick von Redern roku 1607 zahrnuje kapli v jižní a obytnou část v severní části. Současná podoba vychází z přestavby, provedené po požáru roku 1797.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Špitál Milosrdných sester byl postaven poč. 19. stol. Spravovaly ho řeholní sestry Kongregace milosrdných sester. Neměl bohužel dlouhého trvání a v písemných pramenech jsou o něm jen kusé informace. Dnes je z větší části rozdělen na byty. Budovy špitálu jsou na seznamu kulturních památek.

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.