Výsledky hledání míst

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Zámek byl postaven v l. 1728–30 stavitelem A. Canevallem pro K. Bissingena. Po požáru, v r. 1767, byly k postranním křídlům přistavěny vížky. V r. 1850 se stal majitelem K. Schwarzenberk. Od r. 1948 zde byla umístěna střed. prům. škola filmová.

Tvrz se poprvé zmiňuje r. 1483, kdy patřila rodu Vrábských. R. 1543 bratři Hynek a Kerunk Vrabští prodali tvrz bratrům Petrovi a Alešovi Deymům ze Stříteže. Po jejich smrti se často střídali majitelé, až byla r. 1685 koupena Janem J. z Bissingenu. Po výstavbě zámku r. 1730 sloužila jen jako sýpka.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Nejstarší dochovaný čínský pavilon v České republice a zároveň nejvzácnější stavba ve Vlašimském parku. Dříve nazývaný Čínský hrad byl postaven kolem roku 1780. Mnoho dekorací již bylo vyměněno nebo redukováno.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Zámek jako vrchnostenský dům vybudoval po r. 1713 Sázavský klášter. V r. 1783 se majitelem stává Emanuel Zádubský ze Schönthalu a přestavuje sídlo v dnešní zámek. Po r. 1945 připadl zámek státu. Nyní je ve správě MÚ Kolín a jsou v něm sklady.

Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.

Stavba Císařských lázní probíhala v letech 1878 – 1880. Jednopatrový objekt se zvýrazněným středním pavilonem s vestibulem. Stavba má podobu francouzské neorenesance. Vstupní hala postavená ve stylu vídeňské novorenesance. Před Císařskými lázněmi stojí socha císaře Františka Josefa I.

K výročí stříbrné svatby císaře v parku zřízen památníček. Nejvýraznější se stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm. Památníček hotov r. 1880. Přemístěn na dnešní místo pod Hudební altánek r. 1906. V den 124. výročí došlo k povalení sloupu a rozlomení na několik kusů.

Dvoupatrový dům s mansardovou střechou je jedním z nejstarších domů v Mikulášovicích. V roce 1779 zde přespal císař Josef II. Před pokojem, kde spal, je dochovaná malba vojáka, který ho měl chránit. V interiéru jsou vyřezávaná zábradlí, dřevěné stěny a prostorný sklep.

Dům vznikl v letech 1606–9 pro pobyty císaře Rudolfa II. v Plzni scelením dvou starších objektů (arch. G. M. Filippi). Později spojen se sousední radnicí, upraven v 18. století. V I. patře zachován renesanční sál.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Zaniklý vodní mlýn na spodní vodu, založený na počátku 16. stol. pány z Pernštejna na mlýnské strouze z řeky Chrudimky. Po r. 1560 v držení císaře. Později v soukromých rukou. Po r. 1910 zrušen, místo přeměny v muzeum byl mezi l. 1966-1968 zbořen. Dnes jen část zdi s kamenným nápisem.