Výsledky hledání míst

Rybník Chmelař o rozloze 68 ha byl nově vybudován r. 1960 na místě zrušeného středověkého rybníka. Leží v těsné blízkosti města Úštěku a slouží především rekreaci. Na jeho březích jsou zřízeny kempy a písečné pláže.

Věž pojmenovaná jako Chmelový maják byla postavena v roce 2009. Má výšku čtyřicet metrů a podobu kvádru o rozměrech šest krát šest metrů. Na jejím vrcholu je vyhlídková plošina. Během cesty ve výtahu jsou promítány filmy. Prohlídku je nutné rezervovat předem.

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Barokní zámek byl postaven někdy počátkem 17. stol. Kryštofem Kokořovcem jako renesanční tvrz. Roku 1685 se majitelem stává Marek Josef Lenoy, který nechává tvrz přestavět na barokní zámek. Po válce zde bývala škola.

Budova čp. 92, nazývána starý zámek, je barokního původu, pravděpodobně z konce 17. až první poloviny 18. století. Budova sloužila pro ubytování panského správce statku. Později se správcovské sídlo přesunulo do nového zámku. V objektu jsou dochované klenby a černá kuchyně.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Renesanční tvrz nechali po roce 1594 vybudovat Budkovští z Budkova. Za Ditrichštejnů byla tvrz kolem roku 1680 upravena na sýpku. Patrny zbytky renesančního sgrafitového kvádrování. Obestavěna přístavky a nepřístupná.

Výstavba 26 m vysoké ocelové rozhledny na vrchu Chocholík byla provedena koncem roku 2010 a od 1. května 2011 je oficiálně zpřístupněna veřejnosti.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Budova starého zámku, díky jeho nekulturní přestavbě po 2. světové válce na socialistické kulturní zařízení, dnes již nijak zámek nepřipomíná a proto za budovu zámku byly pokládány často jiné budovy na území Chodové Plané.

Nový zámek postaven poč. 20. stol. za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Po válce byl sídlem vojenské roty a stejně jako park vojenským prostorem. Od roku 1990 v majetku Chodové Plané.

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.

První zmínka o obci pochází z r. 1131. Tvrz byla zřejmě založena ve 14. stol. a později přestavěna na faru. V r. 1716 měla fara ještě mohutnou středověkou věž. Dnešní podoba fary pochází z r. 1734.