Výsledky hledání míst

Tvrz ze 14. st., doložena r. 1510 za Dobešů z Vesec. Po nich Knín drželi Myslíkové z Hyršova, Ježovští z Lub, Vratislavové z Mitrovic a od r. 1669 křížovníci. S tvrzí bývá ztotožňována sýpka/sladovna, podle posledních výzkumů je však až raně barokní a tvrz lze snad hledat v budově dnešní fary.

Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.

Zámek byl postaven v l. 1823–26 Janem Jiřím. Jeho syn Kašpar byl r. 1824 povýšen do šlech. stavu a obdržel přídomek "z Helmfeldu". Rodině Wilhelmů patřil zámek až do r. 1945. Později byl užíván stát. statkem jako byty. Dnes je nevyužíván.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.

Budova vznikla přestavbou renesančního zámku, připisovaného Trčkům z Lípy, spíše ale zbudovaného po r. 1578 Kryštofem starším Betengelem z Neunperku. Po ztrátě funkce panského sídla tu (až do r. 1962) fungoval pivovar. Po restituci a rekonstrukci na poč. 21. stol. zde bylo vaření piva obnoveno.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Tvrz se poprvé uvádí r. 1466. R. 1665 již zámek, majetkem hradeckého biskupství , r. 1674 jej koupil svatojiřský klášter. Od r. 1790 řada majitelů. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova.

Barokní zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy ve dvoře, který původně patřil cisteriáckému řádu, za hraběte Caesara Neuhause, asi v 17. stol. Na přelomu 18. a 19. stol. jej nechali empírově přestavět Pinové z Friedenthalu.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Zámek byl postaven Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště na místě staršího barokního zámku, který nechal počátkem 19. stol. zbořit. Dnes budova slouží jako domov pro řeholnice.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.