Výsledky hledání míst

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Barokní fara při kostele sv. Jakuba ve Vidžíně postavena r. 1753 klášterem premonstrátů v Teplé a sloužila jako letní sídlo opatů. Nyní soukromé ubytovací a stravovací zařízení zvané Zámecká fara s možností prohlídky. Objekt od r. 1958 památkově chráněn.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Francouzská zahrada vybudována v letech 1760-69. Dále k jihu pak navazuje anglický park. V zahradě bohatá sochařská výzdoba. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héliových koní. Na jižní straně rokoková oranžérie. Areál zahrad a parků má 65 ha.

Kamenný čtyřobloukový most, překračující Ploučnici těsně pod jejím soutokem s Panenským potokem. Vznikl zřejmě po roce 1620 pro spojení zámku s parkem na druhém břehu řeky. Rozšířen r. 1664, opraven po povodních (1805 a 1881) a požáru (1806). Po roce 1945 zchátral, v l. 2006–2010 obnoven.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století upravovaný především na začátku 18. století F. M. Kaňkou. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.

Zámecký pivovar v sousedství Löwitova mlýna je nejstarším pivovarem na území dnešní Prahy 8. V roce 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknarz Brukštejna, někdejší majitel Libně. Roku 1900 byl pivovar zrušen.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.