Výsledky hledání míst

Hradiště na vrcholu Horka, na západním konci obce Prštice, objevené v roce 1987.

Empírový zámek postavil po r. 1796 Vojtěch Gussnar z Komorné. V l. 1879-1920 v majetku Larišů. Po r. 1927 zde byla škola. R. 1947 získali zámek manželé Wnukovi a byly zde byty. R. 1973 věnován státu a upraven na hotel. Od r. 1989 v soukr. vlastnictví (hotel, restaurace). Opraven v l. 2012-13.

Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v období renesance. Kolem zámku je park, který založil hrabě Arnošt Emanuel Sylva-Taroucca. A v roce zde 1927 bylo téměř 2360 druhů vzácných rostlin. Dnes v zámku sídlí Botanický ústav AV ČR.

Secesní hlavní budova výstaviště v Holešovicích, postavená roku 1891 pro Jubilejní zemskou výstavu, upravená roku 1898 a částečně upravená v letech 1952–1954. Při požáru 16. 11. 2008 shořelo levé křídlo budovy.

Průmyslový vodovod pro zásobování hydrogenačního závodu v Záluží u Mostu vznikl za II. světové války. Počátkem 60. let 20. století zkrácen do elektrárny Ledvice, které slouží dodnes.

Uměle vytesaný dvoudílný tunel v pískovcovém masivu, kterým protéká říčka Ploučnice nedaleko obce Noviny pod Ralskem. Pochází asi ze 16. století.

Téměř zaniklé tvrziště "Zámčisko" tvrze založené po polovině 15. století jako náhrada za zpustošený hrádek Kasařov. Tvrz zanikla během třicetileté války, v polovině 19. století byly její zbytky použity při stavbě sousedního dvora (bývalé JZD).

Nejstarší pomník bitvy u Chlumce a Přestanova nechal svým vojákům postavit podle projektu Karla Friedricha Schinkela pruský král Friedrich Wilhelm III. Odhalen 8. 9. 1817 za přítomnosti velitele pruských vojsk v bitvě, generála Friedricha von Kleist.

Zmizelé tvrziště v trati s místním názvem "Na pustých" či "Pustý", které se snad nacházelo v sadě při č.p. 14. Tvrz mohla vzniknout již ve 13. století, avšak zanikla pravděpodobně ještě před koncem 14. století.

Mlýn je zmiňován již roku 1543. Původně vodní mlýn, poté přebudován na parní a v prvé třetině 20. století na elektrický pohon. V interiéru se kompletně dochovalo technologické zařízení ze 30. let 20. století. Ke svému původnímu účelu mlýn sloužil až do roku 1975, dnes je zde expozice mlynářství.

Budova ve stylu florální secese postavená v letech 1905–1907 podle projektu architekta Jiřího Stibrala pro První českou zajišťovací banku. Autorem sochařské výzdoby je Ladislav Šaloun. V letech 1945-1948 Bulharské velvyslanectví, v letech 1949-1990 velvyslanectví NDR. Dnes sídlo Goethe-Institutu.

Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce. Odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje.

Zachovalý mlýnský náhon vybudovaný v souvislosti s fojtským mlýnem zmiňovaným r.1636, kdy jej kupuje hrabě František z Oppersdorfu. Na místě mlýna dnes stojí Mališova pila. Náhon bere vodu z řeky Ostravice, kam ji opět pod Pržnem vrací.

Terénní pozůstatky tvrze v sv. části obce na hraně nad Paléskový potokem a nivou řeky Bečvy. Znatelný pahorek jádra a dvou setřelých příkopů. Dnes zde jsou rodinný dům a zahrada. Archeologicky tvrz datovaná mezi 1. pol. 14. stol. a konec 15. stol.