Výsledky hledání míst

Hrad z 12. stol. s dochovanou mohutnou Černou věží a pozoruhodnou patrovou, tzv. dvojitou kaplí. Poškozen za třicetileté a za prusko-rakouské války. Byl bombardován, zapálen a od roku 1743 je zříceninou.

Národní přírodní rezervace Chejlava na severovýchodním svahu Bukové hory na jižním Plzeňsku chrání již od r. 1933 staré a druhově bohaté bučiny s bohatým bylinným patrem jako nejcennější území s přirozenými lesními ekosystémy bučin, suťových lesů a olšin.

Monumentální budova bývalého německého chlapeckého semináře s kaplí sv. Aloise vznikla v l. 1924-1926 podle projektu Adolfa Müllera. Výstavbu vedl ing. Gustav Beyvl z Olomouce. Stavba má 133 místností, 563 oken a 277 dveří. Kulturní památka dnes slouží jako Centrum vzdělávání a volného času.

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Pahorek tvrziště s náznakem příkopu valu v zahradě č.p. 6 s nejasnou historií. První zmínka je až o pusté vsi Chloumky z r. 1542, která náleží k panství Holovousy, které vlastní Mikuláš starší Karlík z Nežetic. V druhé polovině 18. stoetí zde opět vzniká vesnice připomínáná v r. 1790.

Hrad byl rozbořen a vypálen r. 1352 výpravou Karla IV., který tak zasáhl proti Rožmberkům, kteří narušovali mír spory s rakouskými velmoži a pány z Landštejna. Není jisté, s kterým z bezejmenných hradů v oblasti lze tuto zprávu spojit.

Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Zcela zaniklý dřevěný hrad z 13. stol. pánů z Chlumu na místě starého hradiště osídleného ještě před příchodem slovanů. Koncem 14. stol. získali hrad Vartenberkové. Zanikl pravděpodobně za husitských válek .

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna v r. 1762 postavil zámek, který r.1788 koupil Josef Schwarz. Zámek v r.1791 vyhořel, ale ihned byl opraven. Barokní jednopatrový zámek byl obdélníkový, upraven v 19. stol., ale r. 2012 beze stop zbořen.

Ocelová vyhlídková věž (334 m.n.m., 56 m). Vystavěna Ústředním spolkem nad slavným bojištěm r. 1899. Po 100 letech stržena a na jejím místě vystavěna nová věž, otevřena v den 133. výročí bitvy u Hradce Králové 3. 7. 1999.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Zděná rozhledna s dřevěným vyhlídkovým patrem (28 m, 609 m n. m.) stojí na kopci Chlum u obce Chanovice. Projekt výstavby rozhledny převzal od občanského sdružení Panorama r. 2006 OÚ Chanovice, rozhledna byla postavena v l. 2008–10 (projekt arch. Jiří Kučera). Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.