Výsledky hledání míst

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.

Hradiště s mohutnými valy u vsi Češova má rozlohu téměř 40 ha a složité opevnění s impozantními valy, které se zachovaly až do výše 12 m. Při základně jsou až 50 m široké a chrání je až 5 m hluboký příkop. Nebylo dosud důkladně zkoumáno. Pro teorii, že jde o keltské oppidum, svědčí některé nálezy.

Cesta začíná vstupní bránou s rozhlednou. V lipové aleji podél cesty bude po dokončení 78 pískovcových soch českých panovníků (k 31.12. 2025 je 47) v nadživotní velikosti na piedestalech, která nesou jejich jména a období, kdy vládli. První čtyři sochy byly umístěny v roce 2018. Brána roku 2022.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

První zprávy o tvrzi jsou z roku 1462, kdy byla královskými a chebskými vojsky dobyta a vypálena. Stávala na stráni nad Ohří, dnes zatopené přehradním jezerem Skalkou.

Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. století. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.