Výsledky hledání míst

Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.

Zámek byl postaven v r. 1730 Josefem Janem Maxmiliánem Kinským. Původně baroní budova byla v roce 1829 upravena v klasicistním stylu. Po roce 1946 zde byla zřízena dětská ozdravovna, ústav soc. péče a domov důchodců, který je zde dodnes.

Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.

Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.

Za Smidara Zdislava z Vartemberka je v r. 1544 první zmínka o tvrzi. V letech 1810–1813 nechal Karel Rey tvrz přestavět na zámek. V r. 1825 zámek zničen požárem. Tehdejší vlastníci Colloredové jej nechali znovu vystavět.

Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Patrový barokní zámek postavený, snad na místě stržené dřevěné tvrze, počátkem 18. stol. za Lichnovských z Voštic. Počátkem 20. století sloužil jako sirotčinec. Na konci války v r. 1945 byl poškozen, po válce opraven a dnes je zde domov důchodců.

Na zámek přestavěná tvrz, založená před koncem 15. st. a po r. 1605 přestavěná Chanovskými z Dlouhé Vsi na barokní zámek, dnešní vzhled po přestavbě Skronských z Budžova v 18. st. Dnes chátrající trojkřídlá patrová stavba krytá mansardovou střechou.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Zámek byl postaven roku 1703 rodem Des Fours pro příležitostné pobyty rodiny. Dnes se dědici Karla Des Fours-Walderode se státem v restitučním sporu o majetek soudí.