Výsledky hledání míst

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště z r. 2012 se rozprostírá na náhorní plošině Krušných hor severně od města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami v blízkosti česko-saské hranice. Chráněny jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin s klečí a horská vřesoviště.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.