Výsledky hledání míst

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Zaniklá tvrz, která se objevuje poprvé v písemných pramenech r. 1358 kdy se odtud psali pánové Ondřej a Staněk. R. 1376 tvrz koupil Vilém, který však sídlil jinde a zde býval až o mnoho let později. R. 1416 tvrz koupil Pešík ze Lhoty. R. 1464 se zmiňuje jako pustá, zničena za husitských válek.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

Zaniklý zámek, původní got. residenční hrad opavských knížat, založený kolem r. 1400. V l. 1607-34 renesančně přestavěn na zámek a opevněn. Od pol. 19. stol. sídlo stát. institucí. R. 1892 beze zbytku zbořen. Stával v místě Slezského zemského muzea.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1990 chrání kromě solitérů (viz hesla) architekturu někdejšího hrazeného městečka, jeho barokního rozšíření kolem dnešního Kupkova náměstí a historická předměstí Podkostelí a Švamberk. Domy tvoří pestrou směs od téměř palácové architektury po dřevěné domky.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Zaniklé místo tvrze u domu č.p.15

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Zámek postaven v letech 1629-1638 Janem Arnoštem Plateisem z Plattensteina na místě starší tvrze. Později přeměněn v klášter, sklady, školu SNB, dnes v soukromém vlastnictví.

Ořešník je jedním z vrcholů národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památka UNESCO. Na vrcholovém skalisku je zřízena vyhlídka se zábradlím. Své jméno prý dostal proto, že jeho svahy byly porostlé lískovými keři. Kříž zde v r. 1813 vztyčili františkáni.