Výsledky hledání míst

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.

Kolem r. 1762 Václav Ignác Radecký z Radče tvrz přestavěl na barokní zámek s jednoduchou disposicí se střední dvoupatrovou částí. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámku provedeny nešetrné stavební úpravy a přestává jako zámek vypadat.

Objekt původního proboštství, jenž se stal na určitou dobu zámkem, byl vystavěn v gotickém stylu zřejmě těsně po vzniku sousedního kláštera na počátku 13. století. Po roce 1800 ale nechal pod vlivem klasicismu Vilém Mundy přestavět budovu na zámek. Dnes je v něm umístěno Podhorácké muzeum.

Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.

Trojkřídlý novogotický zámek z roku 1880 napodobující středověký hrad. Nepravidelná stavba se dvěma hranolovými věžemi. Věže a štíty jsou ukončeny cimbuřím. Předchůdcem zámku byl Emerenciin letohrádek, který vystavěl podnikatel K. Příza. Zámek si pořídil továrník Edmund Bochner, když architektem byla A. Prokop.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Čtyřkřídlý pozdně barokní zámek s čtyřbokou věží nad hlavním portálem, postavený Antonínem hrabětem Magnisem v druhé pol. 18. století na místě mladší přestavlcké tvrze.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Nevelký barokní obdélný jednopatrový zámek s mansardovou střechou postavil l. 1712–1714 Ferdinand z Gambsenbergu. V l. 1805–1925 majetkem Lobkoviců, od pozemkové reformy r. 1923 v soukromých rukou. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha.