Výsledky hledání míst

Společnost Jáma Karolina začala svoji důlní činnost roku 1837, od roku 1863 v majetku rodu Rotschildů. Postupně vznikl velký průmyslový komplex jehož provoz byl v 70. letech minulého století ukončen.

Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.

Novogotická stavba z roku 1842 na místě původní radnice, od roku 1871 sídlo okresního soudu. Jižní část přistavěná r. 1847 nahradila starou městskou školu.

Neobarokní stavba z roku 1801 sloužící jako radnice do připojení Zábřehu nad Odrou k Ostravě. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994 slouží jako modlitebna Bratrské jednotě Baptistů.

Bývalá dřevěná rozhledna na bočním hřebenu Bílých Karpat. Postavena v roce 2011, zbořena roku 2023.

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Bývalá vodárenská věž sloužila k zásobování vodou zámku Lemberk i Bredovského letohrádku. Ve vodárně bylo umístěno čerpadlo, které hnalo vodu do vodárenské věže. Z ní voda samospádem tekla do letohrádku a zahrady. Věž sloužila i k zásobování vodou zámku Lemberk.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Objekt bývalé Živnostenské banky v Mor. Ostravě byl postaven v letech 1922-24 podle projektu arch. Kamila Hilberta. Monumentální stavba s železobetonovým skeletem a historizující barokní fasádou.

Chátrající lázeňský areál založen r. 1829, největší rozkvět spojen s osobou Heinricha Mattoniho v letech 1873-1910. Po 2. svět. válce dětská ozdravovna, po r. 1990 stáčírna minerálních vod privatizována, opuštěný areál od r. 2013 postupně zachraňuje o.p.s. Lázně Kyselka.