Výsledky hledání míst

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Renesanční zámek vystavěn v l. 1586–90, rozšířen 1654–55. V 18. st. barokní úpravy interiérů. V l. 1850–52 zřízen zámecký park. Po požárech v r. 1978 uveden zámek z vnější strany do původní podoby. Vnitřní prostory upraveny pro současné potřeby.

Okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem. První zmínka o vsi Waltersdorf je r. 1304, kdy celé panství získal zbraslavský klášter. Tvrz není uváděna, lze předpokládat, že vznikla ve 14. století v rámci kolonizace panství. Existenci tvrze v 14. stol. dokládají i archeologické nálezy.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.

Zámek byl postaven ve 2. pol. 16. stol. a do předzámčí byla zabudována starší tvrz. Později zámek často měnil majitele, několikrát vyhořel a byl častokrát přestavován. Po r. 1945 byl využíván jako vojenský sklad léků. Dnes je majetkem města, v části zámku je expozice Městského muzea.

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století zanikla během století 15., protože v roce 1490 se již uvádí jako pustá. Ještě v 19. století měly být patrny zbytky valů a na konci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je tvrziště zcela rozoráno.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Terénní zbytky nevelkého sídla založeného ve 13. století a zaniklého požárem ve století 14. Tvořilo jej lehce opevněné jádro oddělené od šíje valem a příkopem. Hnavní stavbou byla dřevěná věž na kamenné podezdívce.

Evangelický kostel augsburského vyznání v Černilově vznikl nejprve jako dřevěná stavba r. 1789, nahrazená r. 1824 pseudoslohovou zděnou. Věž byla přistavěna r. 1889. Od r. 1978 v majetku obce a slouží jako smuteční obřadní síň.

Pivovar byl postaven v letech 1764-1767, prvotní budova r. 1721 a za jeho výstavbou stála rodina Harrachů. V letech 1948-1970 luštírna semen. od r. 2018 v soukromém vlastnictví, čeká na opravy.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.