Výsledky hledání míst

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dnes v soukromém vlastnictví.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg kolem r.1840 začal se stavbou. R.1901 jej převzala Hospodářská a úvěrová banka a prodala. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer. Po válce zestátněn. Nyní je v soukromém vlastnictví a byly zahájeny restaurační práce.

Barokní zámek z první pol. 18. století. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po r.1945 se zámek stal majetkem státu.

Trojkřídlý zámek pochází částečně ze 16. století, tehdy tu byla klášterní klauzura. Po zrušení kláštera v roce 1783 přestavěny budovy na zámek rodinou Tuscany. Dochoval se portál z roku 1548.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Zámek prošel složitým vývojem. Byl postaven patrně na místě starší tvrze Václavem z Vrbna po roce 1643 a je obklopen parkem s cennými sochami. V minulosti byl zámek využíván jako onkologická léčebna. Dnes je uzavřen a vyklizen.

Barokní zámek na vysokém pravém břehu Ohře, uvnitř areálu starých i novějších hospodářských budov, které jej z návsi téměř zakrývají. Vznikl přestavbou letohrádku roku 1697. Pozoruhodná centrální dispozice vrcholící střešním polopatrem se stanovou střechou a věžičkou.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.