Výsledky hledání míst

Vinný sklep na okraji vesnice Šatov, jedinečný svou vnitřní výzdobou podzemních prostor lidovými plastickými malbami místního rodáka Max. Appeltauera z pol. 20. století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.

Brána byla součástí opevnění města, prvně se zmiň. r. 1293. Přestavěna r. 1500 a znovu r. 1839 na obytný dům. V 2. pol. 19. stol. opravena, jako soukr. obydlí sloužila do pol. 20. stol. kdy byla předána městu. Byla prodána a poté chátrala, než se vrátila r. 1978 městu a v l. 1978-82 byla opravena.