Výsledky hledání míst

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.

Zříceniny hradu založeného rodem Wustehubůz na počátku 14. století. Hrad byl opuštěn koncem 16. století. Dispozice části hradu použity pro stavbu renesančního zámku. Rekonstrukce r. 2013. Nyní je v zámku čtyřhvězdičkový hotel s restaurací. Prohlídky stále probíhají.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Rozhledna (587 m n. m.), postavená r. 2004 Sdružením pro podporu místních iniciativ Chřiby (arch. Svatopluk Sládeček), 23,9 m vysoká. První kamenná rozhledna postavená u nás od 30. let. Stojí na místě býv. dřevěné rozhledny zaniklé v 70. letech 20. stol.

Ochoz rozhledny je umístěn na telekomunikačním stožáru na návrší asi 200 m nad vsí Žandov. Stožár o výšce 45 m byl postaven r. 2001 a poskytuje výhled z výše 23 m. Na nejvyšším místě Kutnohorska je dobře patrný i v oblasti bez turistických značek. K návštěvě rozhledny je nutno si půjčit klíč ve vsi.

Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)