Výsledky hledání míst

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Archeologický skanzen Villa Nova začal být budován r. 1992. Stojí zde repliky staveb typických pro středověkou kolonizační vesnici 13. a 14. století. Stavby byly postaveny replikami dobových nástrojů a výhradně podle historických technologií.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Zřícenina hradu, založeného poč. 14. stol. Vítkovci, patrně pány z Rožmberka. R. 1427 Oldřich z Rožmberka prodal hrad Reinprechtovi z Walsee. R. 1464 v majetku Jana z Rožmberka. V klidnějších dobách ztratil na významu a zchátral. Od r. 1998 v péči OS Vítkův hrádek - opraven a od r. 2005 přístupný.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Původní hrad nechal postavit ve 14. st. Hynek z Vlašimi. V 15.-16. se měnil na renesanční šlechtické sídlo. Od 18. st. do r.1945 ho vlastnili Auerspergové, kteří ho nechali klasicistně upravit. Dnes je zde expozice muzea.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Gotická věž (32 m). Postavena přibl. ve 14. stol. jako součást opevnění města. Byla pevnostní věží Vídeňské (Dolní) brány (ta zanikla r. 1847). R. 1843 udeřil do věže blesk a vše dřevěné shořelo. Schodiště ve věži z r. 1960 (pův. vytahovací žebříky).

Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.