Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.

Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.

Renesanční tvrz poprvé zmiňovaná v r. 1361 v predikátu Ivana z Orlice. Kolem r. 1575 stavba přestavěna Koncem 17. stol přestavěna na sýpku. Od r. 1968 jako sklad. Od roku 2012 slouží objekt jako restaurace, středověká krčma,a hotel s wellness

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palmový skleník u zámku Lány postaven Fürstenbergy v letech 1879-1881, rekonstruován v letech 1921-1923 Jože Plečnikem, renovován v letech 2013-2015 do Plečnikovy podoby, přístupný veřejnosti společně s parkem.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Roku 1967 byla v Kralicích zahájena stavba Památníku s muzeem podle návrhu Bohuslava Fuchse. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1969. Vzniklo důstojné místo uložení archeologických nálezů a sbírek Muzejního spolku, věnující se nejvýznamnějšímu českému překladu bible a knihtisku.