Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Pomník vlasteneckého kněze a oblíbeného spisovatele Jindřicha Šimona Baara byl na jeho oblíbeném místě vybudován r. 1933 a po 2. světové válce obnoven r. 1947. Jeho bronzová socha je dílem Ladislava Šalouna. Z místa je daleký rozhled na celé Chodsko a pásmo Šumavy.

Dřevěná rozhledna (17,5 m, 552 m n. m.) je již třetí dřevěnou rozhlednou na Vyhlídce – první byla postavena r. 1894 (stržena pro špatný stav ve 20. letech 20. stol.), druhá byla z r. 1934 (zanikla na přel. 60. a 70. let 20. stol.). R. 2001 zde postavila Lesní správa města Krnov novou rozhlednu.

Nevysoká dřevěná rozhledna vznikla koncem r. 2022 na návrší při jižním okraji písecké místní části Hradiště. Zasloužili se o to zejména členové místního ochotnického spolku Šemík. Na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede celkem 19 schodů.

Rozhledna Vyhlídka Karla IV. v pseudogotickém slohu je z r.1876, zpřístupněna pro veřejnost v sezóně r.1877. Stojí nad Grandhotelem Pupp.

Vyhlídka na hoře Máj (448 m n. m.) na hluboký skalnatý kaňon ve tvaru podkovy, kterým protéká řeka Vltava. Dole u řeky bývalé Svatojánské proudy a trampské osady. Zánik zatopením Štěchovickou přehradní nádrží.

Volně přístupná dřevěná vyhlídková věž byla do zříceniny Kamenického hradu vestavěna roku 1998. Je 16 metrů vysoká a umožňuje daleký výhled.

Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.