Výsledky hledání míst

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Ocelodřevěná rozhledna na severním okraji hřebene Jestřebích hor vznikla v letech 2013-2014 z iniciativy s.p. Lesy ČR k podpoře turistiky v méně známé části horského pásma. Je čtyřpatrová, 22,5 m vysoká a celoročně volně přístupná.

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Křížová cesta dlouhá cca 1 km překonává výškový rozdíl cca 130 metrů. Vybudovala ji r. 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Tvoří ji 13 zděných výklenkových kaplí z r. 1856 a vysoký kamenný kříž z r. 1888, který představuje XII. zastavení. Poslední oprava kapliček proběhla v letech 2004-2009.

Zaniklý vodní mlýn na Ratibořském potoce, prokazatelně existující před polovinou 18. století. Poslední majitel Josef Stuchl, už v roce 1948 byl mlýn uváděn jako bývalý. Dnes jsou na mlýništi pouze ruiny zdí a hromady suti. V terénu je dobře sledovatelný náhon, od potoka až po místo bývalé lednice.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Sloup se sochou stojí u polní cesty pod Skalickým vrchem. Postaven kolem r. 1772. Oprava sloupu r. 2019. Opraven poškozený fundament a pískovcové části, osazena nová pískovcová socha sv. Antonína, vsazeny obrázky, malované na plechu.

Výrazný barokní sloup s bohatou plastickou výzdobou na náměstí středočeského městečka.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Unikátní architektonická památka na sever od Alp - barokní toskánský pískovcový sloup z roku 1689 připomínající smrt misionáře Matěje Burnatia v roce 1629. Na podstavci jsou pamětní nápisy a věnování Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna. .

Kdy byl sloup umístěn na nynější místo, se přesně neví. K opravě sloupu došlo po roce 1777. Po r. 1945 nebylo místo se sochou udržováno. V letech 2008 – 2011 sloup rekonstruován. Dne 29. 6. 2014 byl sloup vysvěcen a jeho okolí parkově upraveno.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.