Výsledky hledání míst

Národní přírodní památka Panská skála se nachází na okraji Práchně (místní části Kamenického Šenova). Těžba čedičů v 18. - 19. století odhalila vysoké čedičové sloupy, zvané varhany. Od roku 1933 chráněný výtvor vstoupil i do některých českých filmů.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.

Panský dům byla barokní budova zbořená roku 1990. S největší pravděpodobností vznikla jako tvrz a centrum malého rodového panství za Jiřího z Jedovnice, syna Voka III. z Holštejna. Po jeho smrti ji roku 1437 získává Jan Tunkl.

Barokní dům z 18.stol. vybudován na místě starší stavby, sloužící úředníkům panství Rychmburk. Dnes veden jako bytový dům, součást Městské památkové zóny, kult. památka.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Bývalý Panský mlýn v Brusném, doložený již ve 13. stol., byl v letech 1991-1997 rekonstruován a přestavěn na stylové restaurační zařízení a penzion. Dostal jméno Brusenka podle kolem protékajícího potoka. Zachovány některé části jeho zařízení včetně mlýnského kola.

Zaniklý vodní mlýn o jednom složení na horní vodu v okrajové části Horního Bradla. Jako panský založen patrně na počátku 17. stol. rodem Kustošů z nedalekého zámku a dvora na Lipce. V r. 1738 prodán, r. 1914 vyhořel a nebyl kromě obytného domu obnoven. Dodnes pozůstatky hráze rybníka.

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Městská památková rezervace vyhlášená roku 1964 chrání území středověkého hrazeného města, renesanční bastionové pevnosti se zámkem a nejbližšího okolí. Ochranná zóna, vyhlášená o 20 let později, zahrnuje širší centrum města s řadou pozoruhodných objektů 19. a 20. století.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Parní pila a úzkokolejka v Hamrech nad Sázavou v lese Roudni vznikla vzhledem k potřebě zpracování silného polomu a pracovala v letech 1931-1934. Dodnes se dochovaly v lese ukryté základy této stavby, o které nemají místní lidé většinou ani potuchy.