Výsledky hledání míst

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.

Trojiční sloup z místního červeného pískovce, postavený na paměť toho, že se obci vyhnul mor roku 1713. Obnovený 1875, 1909 a v 90. letech 20. století. Na vrcholu svatá Trojice, dvě trojice světců na podstavci.

Barokní Mariánský, morový sloup vystavěný roku 1704 -1705 významným moravským sochařem Bohumírem Fritschem.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Architektonicky cenný stupňovitý mariánský sloup s dominující sochou Neposkvrněné Panny Marie. Vystavěn v r. 1683 F. Leblosem na náklad M. E. Richtensteinové jako upomínka na morovou epidemii z r. 1680.

Malé lesní jezírko – tzv. Mořské oko – nedaleko Pusteven se známými dřevěnými útulnami. Původní mokřad byl r. 1894 turisty upraven do podoby malého jezírka. Chráněná lokalita obojživelníků.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

Řetězový most císaře Františka Josefa I. byl zkonstruován v l. 1865-68 (arch. návrh R. M. Ordish, W. H. Le Feuvre a Max von Ende). Most byl časem přejmenován na Štefánikův, L. Janáčka a Švermův. Uzavřen r. 1941, demontován v l. 1946-47. Některé jeho části se nacházejí v Národním technickém muzeu.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.

Dřevěný most přes hraniční Červený potok (Grenzbach), jehož tok odděluje ČR a Horní Rakousko. Nahradil starší kamenný most zbořený po r. 1948 při budování tzv. železné opony.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.