Výsledky hledání míst

Původní křížová cesta na vrchu Jáchym pocházela z doby před r. 1837. Po 2. světové válce byla zcela zničena. Její vlastník – Lesy České republiky s. p. – ji nechal v letech 2016 až 2017 krásně obnovit.

Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.

Křížová cesta ke svobodě je připomínkou politických vězňů nasazených za komunistického režimu v Československu k těžbě uranu na Jáchymovsku a Příbramsku. Tvoří ji 16 pískovcových skulptur, které jsou dílem sochaře Romana Podrázského z r. 1996.

Křížová cesta je součástí poutního areálu u kostela Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín. Skládá se z 13 empírových zděných výklenkových kaplí z počátku 19. století a barokní kaple z roku 1729 od George Friedricha Ganse. Obrazy jednotlivých zastavení, malované na plechu, jsou z roku 2007.

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Přírodní rezervace o rozloze 12,9 ha z r. 1956, v severní části unikátní křížová cesta v podobě litinových desek osazených ve skále pův. ze 17. stol. (koncem min. stol. zrekonstruována), na vrcholu Křížového vrchu (666,7 m n. m.) zakončena železným křížem z r. 1857.

I. část pseudorománského souboru objektů poutního místa P. Marie odpočívající na kameni - Maria Rust am Stein. Obsahuje 14 zastavení křížové cesty s Božím hrobem, kterým vrcholí. U III. zastavení boží muka a mezi XII. a XIII. zast. ruiny bývalého hostince. Zbudována v roce 1898. Památkově chráněná.

Křížovou cestu tvoří 13 výklenkových kapliček z r. 1873 a žulový kříž z r. 1863 na vrchu Spravedlnost. Ve výklencích byly obrazy Čeňka Neumanna, dnes jsou prázdné. V l. 1947, 1960 a 1990 byly tři kapličky zbořeny, doplněny v roce 2017, leč nikoliv na původních místech. Památkově chráněna od r. 1958.

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížová cesta ze Železné Rudy na Hladový vrch ke kapli sv. Anny vybudována r. 1815, restaurována v letech 1864 a 1927. Po 2. světové válce zpustla. Obnovena po r. 1992 díky českým i německým nadšencům a finanční sbírce v Bavorsku. Zaniklá kaple sv. Anny znovu postavena.

Kžížová cesta z 19. století vede kolem martínkovského hřbitova. Většina zastavení je poškozena, dochovalo se jen několik málo vyobrazení na plechových tabulkách.

Zbytky křížové cesty z r. 1850, začínající u kaple sv. Anny na horním konci Martínkovic.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.