Výsledky hledání míst

Terénní stopy po tvrzi Koprník ze 14. století se nacházejí jihovýchodně od současné stejnojmenné vsi na Mladoboleslavsku při polní cestě mezi Kněžmostkou a jejím levostranným přítokem.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

30 metrů vysoká ocelová stavba z r. 2022 má tvar rotačního hyperboloidu s nakloněnou osou, takže vypadá jako šikmá věž. Na vyhlídkovou plošinu vede 118 schodů. Název rozhledny vybrali místní obyvatelé podle vrchní části stavby, která vypadá jako koruna.

Korunovační kašna, původně studna, uprostřed náměstí postavena r. 1836, r. 1936 doplněna o meteorologický sloup. Sestává se z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků po stranách. Prostor přístavků uzavírají klasicistní mříže. Krytá plechovou přilbou a půlkuželovými stříškami.

Koryčanská kaple byla postavena v pol. 19. stol. ve stavebním stylu napodobujícím baroko. Místo sloužilo k zastavení a odpočinku poutníků putujících do koryčanského kostela na pouť k svátku narození Panny Marie.

Potok a údolí Mazáku leží v zápádní části Lysé hory a je pozoruhodný svými malými vodopády, splávky a kaskádami, je zde mnoho skalních výchozů a jsou zde cvičné horolezecké skály Horní a Dolní Mazák. Potok Mazák je pravostranný přítok řeky Ostravice

Přírodní památka Koryto řeky Ostravice o ploše 0,80 ha. Vyhlášena v roce 1966. Je tvořena skalními výchozy zvanými peřeje, které jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše.

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.