Výsledky hledání míst

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Zřícenina hradu se zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, mohutných valů a příkopů. Založen před r. 1249 v místě pravěkého osídlení Herbortem z Fulmu. R. 1476 byl dobyt a poškozen vojsky M. Korvína. Přestavěn v 15.–16. st., pobořen poč. 17. st.

Zaniklý hrad, o kterém prameny mlčí, nacházející se na ostrožně Zámeckého vrchu s dochovaným zbytkem příkopu. Podle sběrem získaných archeologických nálezů je hrad datován do 13. stol.

Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.

Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Galerie dřevěných soch místních umělců znázorňuje jak lidové, tak světské motivy. Sbírka vznikla roku 2002 a nadále pokračuje.

Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.

Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Rodinná hrobka německé rodiny Gebauerů. Zpustlá stavba se nnachází poblíže hlavní silnice ze Slezských Rudoltic do Bohušova.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.