Turistické cíle v okolí obce Růžová

Bývalá výrobna acetylénu, nyní upravená na rekreační objekt, se nachází v hraniční obci Hřensko na okraji národního parku České Švýcarsko, vyhlášeného r. 2000. Skály v bezprostřední blízkosti, malé jezero na hranici pozemku a potok propůjčují tomuto domu mimořádné kouzlo.

Dvouobloukový kamenný akvadukt je součástí náhonu tkalcovny Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Vybudován byl v roce 1886, sloužil do uzavření továrny ve 30. let 20. století. Říčku Chřibskou Kamenici překonává ve výšce cca 8 m nad její hladinou.

Stavení z lomového pískovce, které je jediným pozůstatkem mlýna, dnes slouží k rekreačním účelům. Mlýn postaven r. 1830, v r. 1877 přestal sloužit původnímu účelu. V 60.-70. letech 20.stol. byl objekt přestavěn na rekreační obydlí.

Nejstarší vyhlídka Českého Švýcarska na skalném ostrohu asi 130 m nad hladinou Labe, kterou nechal vybudovat František Karel Clary-Aldringen v letech 1701-11.

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.

Údajné místo tajných bohoslužeb aktuálně netolerovaných křesťanských denominací bylo v pískovcových skalách přírodního parku v okolí Jehly zřízeno 1867. Po roce 1945 zdevastováno, roku 1993 obnoveno.

Dřevený hrádek neznámého jména základy vtesaný do skály vznikl ve 13. století poblíž dálkové zemské stezky ze snahy krále Přemysla Otakara II. zajstit severní hranice českého státu. Ve 14. století však již zanikl. Dnes patrné příkopy a tesaná lůžka.

Renesanční tvrz postavena v letech 1591-1605 Günterem z Bünau na místě původního hamru. Po bělohorské porážce se v roce 1628 stává majetkem Kryštofa Šimona z Thunu. Dále sloužila k hospodářským účelům. V rozmezí let 1835 -1861 zde byla tkalcovna. Po roce 1945 majetkem Lesního závodu v Děčíně.

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Novogotická stavba z roku 1842 na místě původní radnice, od roku 1871 sídlo okresního soudu. Jižní část přistavěná r. 1847 nahradila starou městskou školu.

Hřbitov s kaplí se zvoničkou byl založen v roce 1900 pro obyvatele Lísky a Kunratic. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce byl areál devastován a později upadl v zapomnění. Dnes jsou na místě vstupu dvě dřevěné cedule.