Turistické cíle v okolí obce Strašice

Biskoupecká rozhledna byla zřízena roku 2019 z vyřazené konstrukce Hasičského záchranného sboru. Je vysoká 13 metrů a přístup na ni vede po žebříku s 29 schody. Je volně přístupná od dubna do října.

Dnes nepřístupný zámek Jáchyma ze Šternberka postaven1790-1808. 2 menší budovy byly později spojeny v empírový celek. Jáchym s bratrem Kašparem (zakladatelem Národního muzea) konali pokusy na polích u zámku, a tak zde roste planě exotická vegetace.

Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.

První buddhistická stúpa v Česku postavena a inaugurována r. 2014. Stojí v areálu centra Diamantové cesty. Vnitřek svatyně symbolicky naplněn soškami, texty a relikviemi. Stúpa je veřejné meditační místo, které návštěvníci obcházejí po směru hodinových ručiček, což má pozitivní vliv na mysl.

Mohyla s křížem na vrcholu připomíná decimaci Madlonova jízdního pluku, která proběhla 14. 12. 1642. Byla trestem za útěk pluku z bitvy u Breitenfeldu 2. 11. 1642. Exekuci vylosovaných vojáků provedl kat Jan Mydlář mladší. Mohyla z 19. stol. stojí na místě údajného hromadného hrobu obětí popravy.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

Hrad byl rozbořen a vypálen r. 1352 výpravou Karla IV., který tak zasáhl proti Rožmberkům, kteří narušovali mír spory s rakouskými velmoži a pány z Landštejna. Není jisté, s kterým z bezejmenných hradů v oblasti lze tuto zprávu spojit.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Fara byla ve Spáleném Poříčí už od středověku. V r. 1620 vyhořela. Za několik let byla nahrazena provizorní dřevěnou a později novou zděnou budovou. Současná barokní podoba pochází z přestavby v roce 1780. Roku 1792 byla poříčská fara povýšena na děkanství. Správě farnosti slouží budova dodnes.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.