Turistické cíle v okolí obce Strašice

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.

Malovcové vystavěli raně barokní zámek. Poč.18.st.přestavěn ve stylu vrcholného baroka Kazimírem Ferdinandem z Kupferwaldu a jeho ženou Ludmilou Konstancií. R.1849 vyhořel a přestavěn do dnešní podoby.

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Terénní pozůstatky tvrze, doložené k r. 1418 za Lvíka z Jivjan. Roku 1573 se při prodeji poplužního dvora a vsi uvádí tvrz jako opuštěná. Dochovalo se jádro tvrze na pahorku chráněném rybníky a vodním příkopem s valy, zbytky zdiva již nejsou patrny.

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.

Kamenný silniční most v ulici Palackého s jediným půlkruhovým obloukem překračuje bývalý městský příkop, kterým protéká Jalový potok. Na parapetních zdech stojí proti sobě sochy sv. Václava z r. 1802 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Součást městské památkové zóny.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1709. Nechal jej postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský. Při požáru města roku 1757 byl sloup poškozen a v roce 1758 byl opraven. Další opravy proběhly v letech 1768, 1900, 1936, 1974 a 2007. Nová mříž kolem sloupu je z roku 2007.

Barokní pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1727. Nechal ji vytvořit hrabě Kazimír Ferdinand z Kupperwaldu s manželkou Ludmilou Konstancií rozenou hraběnkou z Bubna a Litic. Jedná se o hodnotné sochařské dílo, jednu z dominant náměstí. Socha je památkově chráněna od roku 1958.