Turistické cíle v okolí obce Strašice

Původem gotický kostel z 1. pol. 13. stol. Z té doby je dochována dvojice portálů. Barokně přestavěn v l. 1729-1731, v té době postavena věž. Na barokní varhany z pol. 18. stol. zde hrával český hudební skladatel J. J. Ryba, autor České mše vánoční. U kostela stojí barokní fara a kaplanka.

Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.

Osamělý kostel na hřbitově je raně gotického nebo dokonce románského původu z 13. stol. Okolní ves Chylice zanikla počátkem 17. stol. Po třicetileté válce opraven v letech 1675-1676 a doplněn o věž, opravován dále r. 1773 a 1882. Zařízení převážně barokní z 2. poloviny 17. stol.

Novobarokní filiální římskokatolický kostel z l. 1904-1905 podle návrhu J. Fanty vznikl přestavbou staršího barokního kostela z r. 1729. Může jít o kompletní novostavbu. Součást městské památkové zóny. Na varhany zde hrával český hudební skladatel J. J. Ryba, autor České mše vánoční.

Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1940-1947 ze sbírek a darů s přispěním církevních i podnikatelských subjektů. Plány vypracoval arch. Josef Kunc z Berouna. Hlavní oltář byl zakoupen v Plzni, zvon byl r. 1956 získán z Maďarska. Kostel je filiálním ve farnosti Rokycany.

Farní kostel z první pol. 13. stol., písemně doložen k r. 1321. Z gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna s kružbami. Po roce 1583 trojlodí. V roce 1687 přestavěn barokně a kolem roku 1736 rokokově.

Původně barokní kaple z r. 1693 byla r. 1701 rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Dali jej vystavět Vratislavové z Mitrovic po koupi mirošovského panství v r. 1616. Byl několikrát opravován, zásadní úprava r. 1893. Kostel je památkově chráněn.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Bohutíně je novogotická stavba z let 1887-1892 podle projektu Ludvíka Láblera. Nahradil starší gotický kostel ze 14. století, později barokně přestavěný. Je kostelem farním, avšak zdejší farnost je administrována ex currendo z Příbrami.

Kostel v Chomli je doložen již v polovině 14. stol., stavba současného kostela sv. Markéty vznikla ve 2. pol. 15. stol. Dnešní vzhled získal počátkem 20. stol., kdy bylo křemencové a buližníkové zdivo ponecháno bez omítky. Chátrající kostel na funkčním hřbitově je vyklizen a není církví používán.

Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.