Turistické cíle v okolí obce Bezvěrov

nebo vyberte

Bezvěrov

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 191 záznamů, 1 / 16 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Bavůrkův kříž
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kokašice
Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.
 Bezdružice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezdružice
Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.
 Bílá boží muka
590.0 m. n.m.
Weisse-Marter
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.
 Blažkův mlýn
520.0 m. n.m.
Blaschka Mühle
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Štoutov
Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Přílezy
Sloupková žulová boží muka pochází z roku 1828, svým tvaroslovím navazují na barokní kamenná boží muka v této oblasti. Hranolový sokl je ozdoben datací a monogramem „GK“, krychlová kaplička s nikami je prázdná. Památkově chráněna jsou od roku 1958. V jejich těsné blízkosti stojí klasicistní kříž.
 boží muka
563.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Úterý
Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.
 Brdo
Hrádek u Manětína
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Manětín
Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
 Březín
Bržín
hrad, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
 Brložec
zámek - původní tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Štědrá
Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.
 bývalá rychta
600.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Komárov
Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.
 Chyše
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Chyše
Na místě gotického hradu postavil Mikuláš z Lobkovic renesanční zámek. R. 1708 byl barokně přestavěn. 1856-8 za Lažaňských z Bukové prošel barokní přestavbou. Zámek je dvou i jednopatrová budova, východní křídlo má arkády s křížovou klenbou.
 Chyše
U Střelnice, Lindenberg, Chiesch
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Chyše
Hradiště stojící na ostrožně nad ohbím řeky Střely, na kopci zvaném U Střelnice, v dřívějších časech Lindenberg, není dosud datováno. Roku 1982 zde provedli zjišťovací sondy Dana a Jaroslav Baštovi. Nalezli zbytky mazanice a část kamenného drtidla.