Turistické cíle v okolí obce Bezvěrov

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.

Barokní budova fary postavena v roce 1756. Jednopatrová budova obdélného půdorysu, krytá mansardovou střechou. V přízemí částečně zachovány lunetové klenby. Barokní architektura dobré uměleckohistorické hodnoty, majitelem zanedbávaná. Památkově chráněná.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Obdélná kaple o rozměrech asi 2,1 x 2,4 m, s rovným závěrem a polokruhově zakončeným vchodem postavena v 19. století. Po 2. svět. válce nebyla udržována, chátrala a někdy ve 2. pol. 20. stol. byla téměř zbořena. Dnes z ní zbývá obvodové zdivo do výše maximálně 80 cm, zarůstající nálety.

Kapli nechala postavit ve druhé polovině 18. století rodina Hummel z čp.17 ze vsi Brložec (Pürles). Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a šindelovou valbovou střechou. Udržována byla až do konce 2. světové války. Poté začala chátrat, až byla v havarijním stavu a někdy po roce 1963 byla zbořena.

Nedatovaná kaple neznámého zasvěcení, pravděpodobně z 19. století, kterou dala vystavět rodina Keilů z usedlosti č. p. 5 ve Štoutově u cesty z obce ke hřbitovnímu kostelu Všech Svatých. Po roce 1945 přestala být používána a postupně chátrala. Dnes je polozbořená, interiér je poničený a prázdný.

Barokní kaple neznámého zasvěcení, postavena snad v 18. století. Drobná obdélná kaple s rovným závěrem a valbovou střechou. Přestala být udržována po 2. světové válce a celá desetiletí chátrala. Na počátku 21. stol. byla značně zdevastovaná, opravena o.s. Za obnovu obce Štědrá v letech 2007-2008.

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.