Turistické cíle v okolí obce Bezvěrov

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.