Turistické cíle v okolí obce Merklín

Zámek postavený v 2. pol. 18. stol. Za Alfréda Windischgrätze uváděn jako zpustlý po rozsáhlém požáru. Alfréd ho nechal opravit a přejmenovat spolu s přilehlou obcí na Alfrédov.

Arboretum bylo založeno r. 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat park u zámečku Lázeň. Později, v l. 1841–1848 byla školka upravena na arboretum. Je zde přes 200 druhů převážně severoamerických dřevin. Od r. 1969 je park národní přírodní památkou.

První zpráva o Blížejově je z r. 1324, kdy je v držení vladyků Uhy, Zdeňka a Beneda z Blížejova. První zmínka o tvrzi je až v r. 1542. V pol. 17. stol. vlastní část obce s tvrzí Horšovský Týn. Při jejím dvoře byl v 18. stol. přistavěn malý barokní zámek, který v 19. stol. sloužil ke správním účelům.

Zachovalá věž sloužící od roku 1810 jako rozhledna. V roce 1845 byla zvýšena na 45 metrů a změněna v nynější podobu.

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Původně tvrz z roku 1177 přestavěna na barokní zámek. Po častém střídání majitelů získala budovu církev. Po roce 1995 proběhla nákladná rekonstrukce, dnes v soukromých rukou.

Barokní trojkřídlý zámek byl postaven na místě původní tvrze z první pol. 14. stol. Kolem r. 1546 pravděpodobně zpustla. Na poč. 18. stol. na tomto místě postavili majitelé jednopatrový zámek. Ještě v 19. stol. zde bydleli správce a zámecký kaplan.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Soukromá zděná rozhledna na návrší u osady Chalupy na jižním Plzeňsku je přístupná po předchozí dohodě a zapůjčení klíče. Je možno si ji i pronajmout pro krátkodobé ubytování.

Torzo renes. budovy přeměněné v 19. stol na domek č. p. 24. První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byli jejími majiteli Petr a Racek z Přestavlk, později zvaní Chlumečtí z Přestavlk. Tvrz se připomíná ještě r. 1721, ale nedlouho poté byla přeměněna na sýpku, z větší části zbořenou r. 1922 .

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Renesanční zámek byl postaven jako pozdně barokní, pravděpodobně na místě zaniklé tvrze z počátku 15. stol. Je to menší, jednoposchoďová budova s valbovou střechou která byla kolem r. 1800 novorenesančně upravena. Zámek dnes slouží jako knihovna.