Turistické cíle v okolí obce Merklín

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Roku 1722–23 byl opravován a barokně upraven. Po roce 1945 se stal majetkem JZD Měcholupy. Dnes je zámek v soukromých rukou.