Turistické cíle v okolí obce Bernartice

Osadu založila v r. 1803 majitelka panství Kobylá, baronka Anna Marie ze Skal. Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo vysídleno a do Annína přišli noví obyvatelé, kteří však byli v důsledku kolektivizace nuceni odlehlou ves opustit. Dodnes zůstaly jen ruiny domů a kaple sv. Josefa.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Architektonicky nevýrazný barokní zámek postavený Karlem z Lichtenštejna před rokem 1691. Roku 1853 prodává dcera Ludvíka d´Ambly panství princezně Marianě Nizozemské, která rok poté nechává zámeček zvýšit o jedno patro, čímž získává dnešní podobu. Dnes je zde umístěna psychiatrická léčebna.

Jednoduchý patrový zámek s mělkým rizalitem v čele bývalého dvora. Vystavěn po r. 1749 za Vavřince z Gilgenheimu jako náhrada za sídlo, které se ocitlo na území Pruska. V l. 1841-1853 majetkem lékaře V. Priessnitze. Po r. 1945 sloužil různým zemědělským organizacím, dnes soukromý majetek.

Rozhledna (899 m n. m.), postavená v roce 2006, dosahuje výšky 25,4 m. Konstrukce je kovová, opláštěná dřevem. Výhled do Polska, Kladska, Rychlebských hor a Jeseníků.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Původně dvorec s rychtou, pravděpodobně upravenou v 18. století, lidově nazýván Zámeček. Budovy zchátraly po válce a po ničivé povodni 27.6.2009 byly nakonec strženy.

Kněžský seminář ve Vidnavě byl založen vratislavským biskupem a kardinálem Jiřím Koppem v roce 1899. Během 2. světové války sloužil jako zajatecký tábor a lazaret. Později zde byl sklad obilí, dětská ozdravovna a středisko pro kosovské uprchlíky.

Úloha středověké fortifikace, snad z konce 13. století, není známa. Mohlo se jednat o feudální sídlo nebo strážní hrádek. Opevnění snad zaniklo někdy v 15. století nebo počátkem 16. století. Dodnes se zachovaly výrazné terénní náznaky.

Zámek s dvorem a zahradou založený snad cisterciáckými opaty je doložen v pol. 18. století. V 19. století byl majetek obvykle pronajímán a zámek sloužil jako sídlo nájemců. Později byl areál užíván jako zemědělské družstvo. Dnes v soukromých rukou.

Zámek byl postaven počátkem 17. století rodem Mikuschovců. V jejich vlastnictví byl do roku 1794. V zámku se velice často střídali majitelé, nejznámějšími z nich byl pravděpodobně rod Šternberků.