ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Raškovice
Historizující vila továrníka Adámka při cestě z Raškovic do Skalice. Objekt, který byl donedávna v havarijním stavu, je v poslední době nákladně opravován.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Český Těšín
Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.
zámek, zachovalý, není známo, Moravskoslezský kraj, Chotěbuz
Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Polsko, dolnośląskie
Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.
Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Moravskoslezský kraj
Lokalita bývalé tvrze s funkcí vladyckého sídla rodu Vlčků z 15.-16.st. se nachází na parcele rodinného domu čp. 25. Větší část je dnes zastavěna. Plošina je asi 20 m široká a 3-4 m nad horizontem původního terénu.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Havířov-Bludovice
Původní gotická tvrz z počátku 15. století, pravděpodobně za Marklovských ze Žebrače přestavěna do podoby renesančního zámku. V 18. století byl zámeček barokně upravený. V současnosti je objekt v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.
Dnes již neexistující venkovský empírový zámek postavili r. 1804 Janušovští z Vyšehradu. Přízemní budova měla fasádu se štuky, nad vchodem byl erb stavebníka. Při stavbě Žermanické přehrady r. 1958 byl zbourán a zatopen.