Turistické cíle v okolí obce Hamry

Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Kostel sv. Matouše ve Štěpánově je pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600, upravována barokně a restaurována koncem 19. stol. Věž přistavěna v letech 1785-1786. Zařízení převážně barokní. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Skuteč.

Původní gotický, dřevěný kostel pocházel z pol. 14.st. Současná barokní stavba pochází z r. 1768. Novou břidlicovou krytinu dostal při opravách r.1872. Generální oprava kostela provedena v letech 1975 – 1977.

Novogotický kostel byl postaven v l. 1912–13 na místě pův. raně gotického kostela (13. století; prvně zmiň. r. 1350). Původní kostel byl r. 1912 stržen a byl postaven kostel nový (arch. Bóža Dvořák). Zachován gotický presbytář, portál a pův. samostatně stojící zvonice (dnešní věž kostela, uprav.).

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.

Románsko-gotický kostel z 13. st., rozšířen ve 14. st., poškozen za husitských válek, upraven v l. 1545, 1599 a ve 2. pol. 18. st. Orientovaný s hranolovou věží, obdélnou lodí, žebrově klenutými pětibokými závěrem a sakristií. Zdobené sanktuarium, náhrobníky, portály.

Kostel ze 14. století, zmiňován jako farní r. 1349. V r. 1782 přestavěn pozdně barokně. Exteriér a interier upraven pseudorománsky a pseudogoticky Ed. Neumannem. V kapli je kamenný náhrobek Felixe Sebastianiho z Častolovic z konce 18. stol.

Původně osada chudých kameníků s osmi domky a mlýnem na potoce Ležák. Nevýznamná vesnice vešla v paměť po její likvidaci K. H. Frankem se souhlasem A. Hitlera. Muži byli zavražděni, ženy a děti odvlečeny. Obec byla vypálena a srovnána se zemí.

Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.