Turistické cíle v okolí obce Městec

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel byl postaven koncem 14. stol. a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Klášter byl r. 1421 vypálen a zbořen chrudimskými přívrženci husitů. Kostel byl několikrát opravován, v l. 1851-1865 byl regotizován. Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Rokokový kostel sv. Martina byl postaven v l. 1781–82 na místě pův. gotického kostela (patrně z 13. stol.). Se zděnou hranol. zvonicí s cibulovitou bání, vedle stojí fara z pol. 19. stol. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. V kostele rokokový oltář z r. 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.