Turistické cíle v okolí obce Svídnice

Kostel sv. Václava na hřbitově v Řestokách je románsko-gotického původu a stál již před r. 1115. Upravován barokně a novogoticky. Od r. 1355 farní do husitských válek, od r. 1664 filiální ve farnosti Chrast u Chrudimi. Kulturní památka od r. 1958.

Bezvěžový barokní kostel sv. Václava na hřbitově v Rosicích stojí na místě starší renesanční stavby. V současnosti je filiálním kostelem ve farnosti Chrast u Chrudimi. Sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Barokní kostel z 18. století na hraně svahu nad Chrudimkou, stojící pravděpodobně na základech starší stavby, od stavitele J. Fr. Schönfelda. U kostela zajímavá soudobá zvonice a fara.

Jednolodní přibližně orientovaný kostel s obdélným pětiboce zakončeným závěrem a obdélnou sakristií z 15. století. Přestavěn barokně v roce 1707 (před západním průčelím přistavěna hranolová věž) a roku 1889. Mobiliář převážně z poloviny 18. století. V ohradní zdi hřbitova obdélná gotická márnice.

Kostel ze 14. století, zmiňován jako farní r. 1349. V r. 1782 přestavěn pozdně barokně. Exteriér a interier upraven pseudorománsky a pseudogoticky Ed. Neumannem. V kapli je kamenný náhrobek Felixe Sebastianiho z Častolovic z konce 18. stol.

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.