Turistické cíle v okolí obce Loučná Hora

Hřbitovní novogotický kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1898-1901 projektoval proslulý puristický architekt Josef Mocker. Na jeho výzdobě se podíleli především místní umělci a řemeslníci, z pražských pak zejména arch. Arnošt Živný a sochaři Čeněk Vosmík a Štěpán Zálešák.

Stavba vybudována r. 1720 jako barokní zámecká kaple, později sloužila i obci jako kostel Rodiny Páně, od r. 1842 nově zasvěcena sv. Anně. Vnitřní vybavení převážně z doby stavby. V sousedství stávala dřevěná zvonice asi z 18. stol., pro zchátralost nahrazena replikou r. 2004.

Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.

Kostel v Lovčicích je doložen již před r. 1384, současná bezvěžová stavba je barokní z r. 1714 vybudovaná péčí hraběte Kinského. Z r. 1714 je rovněž zděná zvonice, která nahradila starší dřevěnou. Hřbitov kolem kostela byl zrušen a přenesen na sever od obce.

Pozdně barokní farní kostel sv. Diviše s klasicistním průčelím postaven na návsi v Chomuticích v letech 1780-1782 náhradou za starý dřevěný kostel na hřbitově. Na klenbě a stěnách presbytáře hodnotné fresky z 19. stol. Část zařízení pochází ze zrušeného kláštera ve Valdicích.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na hřbitově v Mlékosrbech postaven r. 1709. V r. 1818 přistavěna hrobka rodu Kinských. Novorománská přestavba r. 1882, při níž byla přistavěna věž, dala kostelu současnou podobu. Vnitřní zařízení převážně barokní z 1. pol. 18. stol.

Filiální kostel sv. Františka z Assisi (Serafínského) je gotická stavba z konce 13. stol. Upravován barokně v letech 1694-1695. Vnitřní zařízení převážně barokní z poloviny 18. stol., obraz na hlavním oltáři z r. 1868. Nyní kostel nevyužíván pro pravidelné bohoslužby.

Gotický kostel, který prošel po rozsáhlém požáru renesanční úpravou. Kostel je trojlodní, dominantu tvoří oltář sv. Ignáce.

Novorománský kostel sv. Jakuba staršího z r. 1905 nahradil starší stavbu gotického původu zásadně přestavovanou v letech 1844-1848 a zbořenou r. 1894. Vnitřní zařízení převážně z doby stavby, jeho zlomky též z poloviny 19. stol. ze zbořené stavby. Filiální kostel farnosti Nechanice.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.