Turistické cíle v okolí obce Skřivany

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.

Empírová kaplička Panny Marie Hlohové z roku 1826, poděkování profesora J. L. Jandery za odvrácení epidemie cholery. Na místě kaple stála před r.1767 socha Panny Marie zvaná "U hlohu". Kaplička má čtvercový půdorys, ve štítu je obraz Božího oka. V interiéru je oltář se soškou Panny Marie.

Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.

Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.

Tvrz byla založena někdy kolem roku r. 1400. V písemných pramenech starší zmínky o tvrzi chybí. V 17. stol. vlastnil Konecchlumí Vilém st. Konecchlumský, který byl r. 1621 popraven s dalšími českými pány za účast na stavovském povstání. V 18. stol. byla tvrz přestavěna na sýpku.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.