Turistické cíle v okolí obce Krňovice

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.

Úřední dům byl postaven v 17. století jako západní čelo areálu pivovaru. Několikeré přestavby mu daly dnešní vnější pozdně barokní vzhled. Po roce 1850 sídlo okresního soudu, po roce 1945 v majetku města. Nedokončená rekonstrukce na hotel zničila řadu autentických detailů interieru. Dnes prázdný.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Velký semínský akvadukt (13,2 m) byl vybudován r. 1892 jako součást pardubické rybniční soustavy, tvořené mnoha rybníky a kanály. Akvadukt, vedoucí vodu Mlýnského náhonu přes Zadní Lodrantku, byl opraven r. 1984. R. 2009 hrozilo jeho zborcení; po zapsání mezi kulturní památky byl r. 2011 opraven.

Muzeum bylo založeno r. 1924, slavnostně otevřeno 19.7.1931 z iniciativy místních spolků a organizací. Od r. 1984 sídlí v býv. rabínském domě na Šubertově nám. Muzeum má několik stálých expozic, v rodném domku F. V. Heka, na radniční věži, v domě na Šubertově nám. a řadu sezónních.

Vodojem z 20. let 20. stol. Postaven při budování týnišťského vodovodního řádu. V současné době je již nefunkční; objekt využíván k alternativním účelům – muzeum, galerie.

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.

Židovský hřbitov, založený r. 1675. R. 1881 byl rozšířen na 2399 m2, což připomíná pamětní deska v hřbitovní zdi. Je zde 246 náhrobků, nejstaršími jsou goticko-renesanční z r. 1688. Barokní náhrobky jsou výrazně zdobené, klasicistní mají stříšky a sloupky. Poslední pohřeb zde proběhl r. 1942.

Osmiboká celodřevěná stavba s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Takové zvonice jsou charakteristické pro Polabské nížiny. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typů, a to vývojově starší štenýřové a mladší vzpěradlové.

Mohutná dřevěná zvonice neobvyklého osmibokého půdorysu s jehlancovou střechou završenou lucernou v areálu farního (dříve i klášterního) kostela Nejsvětější Trojice. Doba stavby není známá, pravděpodobně v 16. nebo 18. století.

Hranolová zděná zvonice byla v jihozápadním koutě někdejšího hřbitova u kostela Panny Marie postavena roku 1594 italským stavitelem Simonem de Paret. Byly na ni přeneseny zvony z I. poloviny 16. století. Součást dochovaného kostelního areálu.

Osmiboká roubená dřevěná zvonice se zkosenými nárožími v přízemí a užším čtverhranným bedněným zvonovým patrem se štenýřovou konstrukcí. Zvony z let 1556 a 1725. Zvonice byla postavena roku 1652 či dříve.