Turistické cíle v okolí obce Krňovice

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Rodný domek F. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům dokládá původní ráz dobrušské architektury 18. stol. Expozice v domku byla veřejně otevřena v květnu 1972. Přístupné jsou tři místnosti – obytná, kupecký krám a třetí místnost je koncipována jako expozice F. L. Heka.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.