Turistické cíle v okolí obce Číbuz

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Cesta naděje a utrpení člověka, obecně zvaná Křížová cesta 21. století, je areál se sochařskými díly 15 soudobých autorů, vzniklý r. 2008 podle projektu akad. sochaře Vladimíra Preclíka. Nachází u obce Stanovice na kilometrovém pruhu louky mezi lesem a železniční tratí z Jaroměře do Staré Paky.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.